15. listopadu 2009 v 17:40 | Riley
|
Ami: Co zase?Peníze?Na to zapomeň!
Callen: Ne!!!Potřebuji ti říct něco ohledně ..
Ami: Já od tebe nemusím nic slyšet!Tvoje lhaní přechází všechny meze!
Callen: Ale já ti jen chci říct,že..
Ami: PřestaŇ!!Můžu už jít?Jsem docela unavená!
Callen: Znáš policajta Daniela?
Edmund: Callene,já jsem prostě říkal že to nevyjde..
Ami: Co mělo vyjít?!Já budu volat policii!
Callen: Ne!My ti něco chcem říct,nevšimla sis snad?
Ami: Hele,mě to nezajímá..
Edmund: Mi jsme tě viděli.
Ami: pomoooc,Obtěžujou měěě!!!Pomoc.
Callen: Dáme ti nazpět ty peníze co jsi nám dala,když nás necháš,aby jsme ti řekli o co jde ano?
Ami: Ne!Já už ty vaše pošahaný peníze nechci!
Callen: Jaký pošahaný?!
Ami: Nechte mě napokoji oba dva!!!Nebo volám policii!
Callen: Takže to nechceš slyšet?!Mě je to jedno!Edmunde kde jsi? A otočil se,ať hledal oči tam nebo tam,Edmund tam nebyl.
Ami: No vidíš,už dokonce od tebe i utekl,Novinka!
Callen: Tady se ještě uvidí kdo z koho sem nepatří!
A odešel,napadlo mě,že bych ho mohla sledovat.Pak bych zjistila možná všechno.. ale v tom už se mamka objevila ve dveřích.
Miranda(matka): S kým tu mluvíš?Vařím večeři,tak se pojď najíst,stalo se něco?
Ami: Ne,co by se mělo stát?
Miranda: Jenže jsi nějak divná,tak pojď,už to bude.
Ami: Jo,už jdu. A podívala jsem se na to místo,kam odešel Callen a vešla dovnitř.
Po večeři jsem si šla dát sprchu,a šla si lehnout. Bylo asi půl jedenácté a já jsem nemohla usnout. Možná jsem si Callena a Edmunda vyslechnout měla.Říkala jsem si až teď,když už odešel.Asi si uvědomili chybu a chtěli být na mojí straně.Byla jsem z toho sklamaná.Až teď,jsem ucítila,že jsem mohla tušit něco víc a že by Callen a Edmund by možná se chtěli omluvit a vrátit mi peníze a být spolu všichni kamarádi.
Ráno jsem se vzbudila a na stolku vedle mě byl papírek a vedle něho jablko,na papírku bylo napsáno: Ami,vrátím se ve 13:00 h,musím si něco zařídit,tady máš jablko kdyžtak si ho vem, a udělej si snídani Papírek jsem dala do šuplíku a Jablko jsem hned snědla a šla jsem si udělat snídani.Udělala jsem si Confflekey s mlékem a k tomu čaj. Oblékla jsem si kraťase a pruhované tričko s černobílími pruhy které to všechno ozdobilo červené mini třičko,které jsem si dala na to pruhované.
Před domem už stál Villiam.
Ami: Ahoj,co tu děláš?My jsme se domluvili?
Villiam: Ahoj.Ne, nedomluvili,ale já ti chci něco ukázat.
Ami: Já ti chci představit tu Anabell.
Villiam: Copak už jsme to nevyřešili?
Ami: A co jsme vyřešili?Nic.Jen to,že se jí prostě bojíš.Co ti udělá?Nic.
Villiam: No.. ty si to maluješ.
Ami: A co si myslíš že ti řekne?Ahoj seš divnej vypadni?Prosímtě taková Anabell není!
Villiam: Tak abych ti udělal radost,tak O.K. no..
Ami: Vážně??Ty jsi skvělej!
Villiam: Já ti ještě chci ukázat moje oblíbené místo.
Ami: Už se těším. A usmála se
Villiam: Tak.. chodím tam skratkou okolo města, aby jsem nechodil přes město.. je to... zasekl se.. delší.. Tou skratkou je to kratší,sice ne o moc,ale hezky se projdem.Je tam krásný výhled na město.
Ami: Dobře ´chvíli ticho ´ tak.. tak jdi.. já nevím kudy se tam jde.
Villiam: Jo.. jo.. vlasně.. tak pojď. A šel,já ho následovala.
Vůbec nebylo poznat,jestli tudy vůbec někdy procházel.Cestička nebyla vůbec vyšlapaná.Byli tam spíš strniště a tráva tráva a tráva.Kolem stromy a hrudky, o které jsem párkrát zakopla.
Villiam: Tak,jsme zde.Vím,že cesta byla komplikovaná,ale toto místo mám rád.
Ami: Jo.. je to tu hezké. Výhled na město a na moře.
Villiam: Jo,to jo no.
Chvilku jsme si sedli do trávy a povídali si.
Ami: Už jsme tu dost dlouho.Nechceš jít se seznámit s Anabell?
Villiam: Když myslíš.. abych ti udělal radost.
Ami: Jo.. tak jo.. následuj mě.
Villiam: Počkej,přece se nebudem courat přes celé město, půjdeme nazpátek tou skratkou jo?
Ami: Tak jo,jdem.
Přišli jsme k Anabellininu domku.Zazvonili jsem na zvonek a čekali. Villiam se tvářil, jak kdyby byla 3 světová.
Ami: Prosímtě co se tak mračíš?Ona těneuškubne!
Villiam: Hmm.
Ami: No.. se tváříš jak kdyby se mělo stát něco hrozného..
Villiam: Tak že se stane!
V tom už ale Anabell otevřela.
Anabell: Ahoj Ami,koho mi to tu ještě vedeš?
Ami: Ále.potkala jsem už před několika dny Viliama.Tady toho.
Villiam: No.. já říkal že vypadám ja dement.
Anabell: Cože? Ami,potom ti musím něco povědět.Tak pojďte dál. A ustoupila,aby jsme mohli vejít.
Villiam nasadil úsměv.Sice kyselí usměv, ale dalo se to. Sedla jsem si vedle Villiama.
Anabell: Nechcete kávu?
Ami: Já si dám,co ty Villiame?
Villiam: Jo.. jo.. já taky
Anabell odešla udělat kávu.
Villiam: Si o mě myslí doví co.. Ami.. já jdu,já taky nevydržím ani minutu!
Ami: Prosímtě zůstaň tady.Při kafíčku se seznámíte,ani nevíš jaká Any je!
Villiam: Mě nezajímá jaká je.Ani nepotřebuju někoho znát, ale není mi jedno jedna věc.Kterou ti prostě nemůžu říct,souvisí s tím kdo jsem.
Ami: Ok,ok. Chvíli bylo ticho.Potom přišla Anabell s tácem který držela rukama.Na tácu byli 3 kávy.Pro mě,pro Villiama a pro Anabell.Při kávě se Villiam s Anabell seznámili,Anabell semnou potřebovala mluvit.Tak řekla, ať si to tu Villiam prohlédne.Villiam teda šel do vedlejší místnosti.
Anabell: Tak jak ti chutnala káva. Řekla, aby jsem hned nepoznala oč jde.
Ami: Jo,byla dobrá.. O tomhle si semnou chtěla mluvit?To jsi přece mohla říct u kafe ne?
Anabell: Ne.O toto nejde.
Ami: Jo hele,málem jsem zapoměla. Normálně, Měla jsem první pusu.
Anabell: A kdo je ten šťastlivec?
Ami: Villiam.
Anabell: Cože?!?!?!?!
Ami: Co je na tom špatného.
Anabell: To je ten kriminálník!!!Ten co utek!Vsadila bych se! Řekla tichým hlasem,aby to Villiam neslyšel.
Ami: Prosimtě.. to né.. Sice jeho chování a oblečení tak vypadá.. ale néé..
Anabell: Hele,já dám za to krk!Poznala jsem ho.Copak chodíte spolu městem?
Ami: Ne,on se městem bojí chodit.
Anabell: No.. to je první důkaz proč ho podezírám!
Ami: Možná je no.
Anabell: To je trest, starosta se nerad mazlí s lidma!Ten tě dá za mříže hned!
Ami: Tak jo.. já s ním mám jít do města? Aby mě tam s ním chytli?
Anabell: Ne, jestli chceš, s nějakejma chlapama tě seznámím, ale Villiama nech napokoji!
Ami: Hele, já mám kvůli němu trest, a všechno.. a chápej on mě zachránil.
Anabell: Jakej trest?Kde tě zachránil?To bych to teda musela prvně chápat Ami.
Ami: On mě zachránil a já jsem mu dovolila u nás přespat, ale mamka ho načapala brzo ráno. A já budu mít za to nějakej trest.
Anabell: Božee, Ami.. a před čím tě zachránil?
Ami: Já mám takové nepřátele.. oni mě pořád bijou.Ono je to zapletený.
Anabell: Zapletený dost na to, abys měla další problém s policií.. víš jaká v dnešní době policie je? Oni už to neřeší.. stačí ho s ním vidět, a hned seš v maléru..
Ami: Já vím no..
Anabell: Takže já bejt tebou bych ho nechala být.. za ten malér ti nestojí!
Ami: To se ti řekne!
Anabell: Řekne se mi to, ale je to nejlepší řešení! Chceš být za mřížemi?
Ami: Any už to neřeš ano?Já si to nějak vyřeším.. ono se to nějak vyvrbí..
Anabell: Nějak.. ono se to vyvrbí nějak.. to se ti vyvrbí na 5 let za mřížemi, za spolčování s kriminálníkem ty kozo!
Ami: Už se to tak prostě vyvrbilo.. tak si z toho vezmem to lepší..
Anabell: A to je jako sedět za mřížemi? V tu chvíli se tam vrhl Villiam.
Villiam: Anabell, máš to tu moc krásné.
Ami: Tak si na to radši sedneme ne?
Anabell: Jo, sedněte si,já až povás.
Chvilku jsme kecali a chvilku to. Už se blížilo k jedné hodině, kdy Anabell musela do práce a mamka se vracela. Domů jsem jít nechtěla, mám strach z toho trestu.. Tak jsem šla s Villiamem do lesa. Odpoledne jsem vlastně trávila s ním. Na oběd jsme si sedli v takovém malém stánku (byl nakraji města).. tak jsme si tam něco dali.. byl to krásný odpoledne.. dokud..
..dokud se tam neobjevili 2 policisti. Jeden se rozebjehl za Villiamem,bylo vidět, že Villiama poznal. Hned jak ho Villiam uviděl,splašeně se rozeběhl odemě. Druhý policista Obstaral mě.
Villiam běžel jak o závod,vůbec jsem nevěděla oco jde.
2policista: Jménem zákona vás zatýkám za spolčování s tím zlodějem.
Ami: Prosím?Ale já jsem se s ním nespolčovala, já ani nevím kdo je..
2policista: Jak nevíte?To už nám vysvětlíte na stanici.
1policista: Kurva, zase zdrhnul šmejd jeden!
2policista: Ale někoho tu máme!
Ami: Já jsem se s nikým nespolčovala!!!
2policista: To si vyřídíme na stanici!
1policista: máte matku nebo otce?Bratra či nějakého dalšího příbuzného?
Ami: Ano, mám tu matku.
1policista: Tak mi tě k ní dovedeme a zítra na stanici budeš muset být vyslícháná,za podezření ze spolčování a pomoc na útek.V 10:00!
Ami: Počkat!Ale já jsem nikomu nepomáhala!Ani nevím kdo Villiam je.. prostě jsme se seznámili..
2policista: Ty nevíš kdo je?Tak mi ti to hned ukážem!
Ukázal mi fotky.
2policista: V jednom domě byl přistižen při krádeži.Tajnej foťák,co měli v bytě ukrytý vyfotil pár snímků:
-----------------------
-----------------------------
1policista: Tady vidíte jak utíká, nepodařilo se nám ho chytit. Ale jednou jsme ho přištihli a chytli, byl v kriminále... ale zase utekl.. a teď zase .. je to velmi náročný chlapík!
2policista: Takže zítra v 10:00 na stanici! Dnes ti necháme pokoj ať si to s tebou matka vyřídí, tak nasedej do auta, osobně tě tam dovezem.
Ami: oups!
Diskuze:
1. Co se bude dít dál?
2. Zavaří si Ami na průser? Na jaký?
3. CO chtěli kluci Ami říct?
4. Bude Aminina mamka řádit?
5. Líbil se vám díl?
Diskuze:
. Ne... vtip... nejspíš jí navalí tolik práce, že nebude mít (Amanda) čas na Anabel.
1. Dají Amandu na detektor lži
2. všechno se vysvětlí, ale matka bude nas... naštvaná a pošle ji do internátní školy
3. Asi něco o Willovi
4. rozhodně... a nebo bude spíš zklamaná, že její jediné dítě se chová tak, jak se chová. (ačkoliv nevinně, ale o tom ona neví)
5. Neptej se, když víš, že ano.